Pocity, myšlenky a intuice k nám promlouvají svým hlasem. Zeptejte se:
[SUNNARBORG, 2011]
Někdy však nejsme přesvědčeni, že tomu sami věříme. Naše vnitřní já není spokojeno. Háček je v tom, že některé zprávy, které sami sobě vysíláme nejsou naše, pocházejí od jiných lidí v našem okolí.
![Gossips](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0bZYcvAHCpZKxwi4cvG7k7vN6liwCmfxwMKeQKPBkctKzmQrO3o-Lad3LDq7bvSpK9TXgJebuyhYbv4QW6tgNllLTXaIftp_7kuiSzoB5Xm-abB_yA3LDcWPN6lmLVoSkiQhnc91lt3I/s1600/7e1095ec54_86010522_o2.jpg)
Kdesi jsem slyšel. Nevěř ničemu co slyšíš a jen polovině toho to vidíš. Je třeba poslouchat své "já", né "já" těch druhých.
Jak roztřídíme tyto implementované názory a myšlenky, zkuste se zeptat:
[SUNNARBORG, 2011]
Propátrejte se ke skutečnému zdroji, kdykoliv vám intuice poví, že na tom něco nesedí:
[SUNNARBORG, 2011]
- Odkud se bere tato důvěra?
- Kde jsem přišel k tomuto názoru?
- Kdo mi to řekl?
Často zjistíme, že pouze opakujeme to, co nám někdo sdělil jako pravdu. I když tomu člověku důvěřujeme, informace pochází z jeho zkušenosti, ne z naší. Další krok:
[SUNNARBORG, 2011]
Aktivujte svou možnost volby a vyberte si případně jinou myšlenku nebo názor, dokud nenajdete to, čemu skutečně věříte.
Žádné komentáře:
Okomentovat