Tak mé první vysvětlení "Proč trénuji?" neprošlo. Podle mého trenéra jsem odpověděl na vše možné, jen jsem nešel na fyziologickou podstatu. Esoterické kecy mě prý nikam nepřivedou. To, že Lukáš nemá rád slony je věc zřejmá, ale zkusím se na to podívat jinak.
Co v minulosti fungovalo?
Je to jasné. Měl jsem cíl a i když jsem jej nedosáhl, tak jsem urazil dost na to, abych byl spokojený. Tady by Lukáš podotkl, že teprve v tento okamžik mám zabrat a ne se zastavit a uhnout. Platí paretovo pravidlo: "80% cíle jsem zvládl z 20% úsilím."
Dostat se pod 6min na km jde relativně snadno, dostat se pod 5min na km je už jiná pohádka. Běhám kadencí 148-150 kroků za min je pomalounku.
Co je zbývajících 20%?
Už jsem asi 7x prolomil magickou hmotnost 100kg, tak bych konečně mohl zafixovat 95kg. Tedy hmotnost -6kg k dnešnímu dni.
Váha je jedna věc a poměr tuk:svaly druhá. Teď jsem někde na 27kg tuku a chtělo by to pod 20kg, teda -7kg tuku dolů.
Uběhnout 10km pod 50min, zvládat km pod 5min. To znamená -60s na km dolů. To bude chtít zvýšit kadenci na 170 alespoň (dá se zvýšit kadence při běhání 3x týdně o 2 každé 1-2 týdny, tedy 10-20 týdnů práce).
Měl bych udělat aspoň 5 shybů, momentálně s plnou koncentrací jeden ušmudlaný udělám. Nebo aspoň 30 kliků vkuse, dám tak 16.
Tak Arrow (seriál USA, 2012-) nebudu a tohle je zbytečně na efekt, mě stačí pevná hrazda.
Trénuji proto, abych si splnil cíle a díky nim se lépe cítil, hlavně se dostal na úroveň, kdy bude snadné fyzický stav udržovat bez ohledu na občasné excesy ve stravě, a to znamená aktivní svalovou hmotu (posilování) a bezproblémové hodinové kardio (běh).
Včera pro raním tréninku se mě trenér zeptal: "proč trénuji?" První, na co jsem se zmohl, byla antistresová bariéra, ale asi to nebude tak jednoduché. Tento příspěvek je má cesta k nalezení jádra motivace. Trenér Lukáš má dojem, že se neposunuji dál, že má motivace a nasazení upadá. Když jsme začínali, tak byla prý daleko lepší. Usnul jsem na vavřínech? Stačí mi to? Nebo chci více a dostat se dále?
Xicht po jedno listopadovém tréninku, kde jsem zaostal za svými možnostmi.
Je to rok, co jsem zařadil posilování do svého sportování. Minimálně 4x týdně mám více než hodinovou sportovní aktivitu. O krizi jsem psal už minule. Tvrzení trenéra: "nechci jít přes bolest, vzdám to, když to začne být nepříjemné." O.K. Je fakt, že jsem rád ve své komfortní zóně. Nikdy jsem nebyl ten, co by někam po hlavě skočil, aniž jsem měl jistotu, kam dopadnu. Raději jsem připraven více než vůbec, ale improvizace mi jde taky, když chci.
Co se stane, když se dostanu z komfortní zóny?
Jsem vyhozený z rovnováhy. Potřebuji se ukotvit, tedy mobilizovat soustředění ("focus"), k tomu je potřeba disciplína, a té se je možné naučit, a to také pří tréninku dělám - učím se. Nejvíce nepříjemné je pro mě dělat něco nového. Lukáš si libuje v tom, že mě řídí naslepo, nevím co mě čeká, o to více jsem rozhozený, o to těžší je nalézt kotvu. Občas nastane system overload a už to prostě hlavou nedám a vše odpojím, což trenéra děsně točí.
Jaké můžu použít kotvy? Jak se udržet na slonovi?
Dech, to je prostě alfa a omega úspěchu. Pokud mi dojde dech, zastavím, tím natáhnu serii a ztrácím síly. Dodnes neumím pracovat s tlaky v těle a někdy si připadám, jak vadná pojistka u tlakového hrnce.
Zapojit další svaly. Když jedna svalová skupina nemůže, je na čase zapojit další flákače, a to hlavně břicho, respektive celý "core". No pokud se mi v hlavě neprohánějí čmelíci, pak nedokáži tuto kotvu použít ani náhodou.
Technika. Správně nastavená pánev, pozice ramen, úhly. To mi celkem jde u cviků, co znám, ale u nových je tato kotva nepoužitelná, nevím, kde je, teprve ji hledám, učím se. Dodnes si pamatuji na zamčení loktů u asánu jógy pes hlavou dolů. Taky jsem se to naučil po několika letech, ale o to větší jsem měl z toho radost.
Jak uklidit cestu?
Trénování je pro mě permanentní zápas s mým slonem. Co mi pomůže pro slona připravit cestu?
Spánek, stěžejní zejména u ranních tréninků.
Strava, která začíná už večeří. U mě je to nejen, co jím, ale i jaké jsou porce i večer před tréninkem.
Čistá hlava. Když jdu na trénink, je potřeba mít v hlavě jen trénink, tzv. "vyhodit odpadky". K vyčištění hlavy slouží před tréninkové kardio. Blbě se čistí hlava, když mám cihlu v žaludku.
Strečink. Správné protažení po tréninku a kloubní mobilizace před tréninkem. Fakt mě dokáže naštvat, že se do pohodového dřepu dostanu až na posledních 10min tréninku, 50min před tím je to utrpení a boj z tuhostí. Tady jsou mega rezervy, možná bych měl začít chodit zas na jógu jednou týdně.
Sauna. Nejenom, že sauna 1-2x týdně vyčistí tělo, pro mě je to i vyčištění mysli a rád si čtu v ochlazovně. Díky sauně mám vyšší odolnost a taky to pomáhá s mým mizerným respiračním systémem, který je po černém kašli nějaký divný.
Proč tedy trénuji a investuji do toho čas a peníze?
Chci se naučit posouvat se dál, což se tedy poslední tři měsíce nedaří, ale i to jsou zkušenosti, které jsou cenné. Chci se udržet ve fyzické kondici, čím se zvýší má psychická kondice a pracovní duševní výkon. Už zmíněná antistresová bariéra, pokud jsem ve formě, tak mě jen tak něco nerozhodí a když je potřeba v práci více zabrat nebo zvednout výkon nad 100%, tak je to hračka. Cvičení je jeden z kamenů mé životosprávy, ale pořád si to sabotuji stravou. Strava je u mě 90% úspěchu pokud se mám dostat dál. Negativní motivace v podobě angličáků za trest vůbec nefunguje. Je potřeba najít vnitřní motivaci na základě substituce. Přetrhnout řetěz a nadefinovat nové návyky, které přepíšou ty staré.
Co jsou staré návyky, které je potřeba změnit?
Jdu nakoupit a musím si vzít něco na chroupání na cestu domů. To je fakt mor, prostě, abych se nenudil, tak jsem si jídlem zpestřoval jednotvárnou cestu z hospody. Už jsem se to pokoušel zlomit před časem, ale jen jsem to omezil.
Uvařit si je lepší a levnější než chodit do restaurace. Do restaurace bych měl jít jen s někým a nahradit dezert třeba polévkou nebo salátem navíc.
Večer sebou švihnout do postele a pustit si TV. Kdo zná Akumulátor 1, tak ví.
Raní pouštění seriálů. Měl bych tím nahradit TV večer a ráno spíš jít běhat, ten seriál nikam neuteče. Výjimkou je však Game of Thrones, a to je jen 10x za rok.
P.S.: Proč jsem vytěsnil běhání? Asi jej bylo moc, a prostě, o co více jsem běhal, teď běhat nechci.
Příspěvek byl psán někdy v září, ale nedopsal jsem to tehdy, chtěl jsem se k tomu vrátit, ale nějak uběhly dva měsíce.
Když nejsem v rovnováze, nejsem v pohodě. Když nejsem v rovnováze nemám žádnou disciplínu. Nedokáži se dostat do tvořivého flow. Dnes jsem ráno vstal a věděl, že to nebude dobré. Čekal mě v 6:30 trénink a věděl jsem, že to nebude ono. Chybu jsem udělal den před tím, platí zde, že ráno je obrazem předcházejícího dne. Přežral jsem se nesmysly a špatně regeneroval po pátečním tréninku. Můj slon se dokonale urval ze řetězu. Naštěstí můj trenér to na mě poznal, a raději jsme po pár minutách trénink scratchovali a dostal jsem týden na přemýšlení, abych našel ztracenou motivaci, v mém případě rovnováhu.
Jak se dostat zpět do rovnováhy?
Potřebuji se soustředit na malé krůčky. Základem bude životospráva s vydatným spánkem. Budu si hlídat = plánovat a připravovat jídlo. Úzké místo dne je večer. Zkusím si připravit večerní rutinu a jít podle ní.
Ukázka, jak může vypadat večerní rutina. [getSNAZZY]
Co mi teď nejde?
Je potřeba mít opět radost ze stávání ráno. Býval jsem ráno kreativní a nabitý energií, těšil jsem se na raní běh nebo do fitka. Jeden z důvodů může být, že už není ráno takové světlo a že je to přirozená změna biorytmu. Každopádně nemůžu ani vidět kolo, na které jsem téměř denně jezdil přes léto na kole do práce. Taky z běhání nemám poslední dobou vůbec radost. Buď mě bolelo něco po tréninku nebo jsem neměl vůbec chuť.
Proč jsem přestal mít radost z běhání?
Chirunning je skvělá věc, ale člověk se musí vyběhat. Napřed běhat pomalu, aby pak mohl jeden běhat rychle. V tomto jsou tréninkové plány kontraproduktivní. Mam běžet rychlostní intervaly, když to bolí a je to na sílu? I stanovit si cíl v nějakém závodu a čase byl nakonec zhoubný, protože jsem běžel, ne když jsem byl připraven, ale když nastal den v kalendáři.
Proč se mi nedaří regenerovat?
Strava, strava a spánek.
26.11. 2015 ve vlaku na cestě do Prahy
Když čtu to odhodlání, co jsem měl v září a zjistím, že jsem o dva měsíce o moc nepokročil ... vlastně pokročil. Malými krůčky se pár věcí zlepšilo, začínám se opět dostávat do zpět do hry. Když se podívám zpět, tak jsem zřejmě natolik vychyloval kyvadlo na jednu stranu, že si to chtělo vybrat a kompenzovat. Byl jsem nemocny, zmatený a nedokázal se vzpamatovat. Změnila se hra a já jen musel přijít na to, jak se hraje. Dnes mám třetí den, kdy mám v hlavě pořádek a snad si dovedu pohlídat stravu, je to jen otázka volby, co si koupím, vybrat si lze vždy a jak říká Cameron Diaz: "milujte svůj hlad".
středa 15.7. 30min na běhátku, 4,5km Spokojenost 7.
sobota 18.7. 50min kolem sv. Antoníčka, 7,37km za 50:55. Konec jsem už popocházel, bylo děsné vedro, tuhlo pravé koleno a pravé lýtko Spokojenost 5.
neděle 19.7. 30min v Otrokovicích kolem Moravy 5,63km za 33:52. Pravé lýtko se lehce ozvalo. Spokojenost 9.
Nedělní trénink v Otrokovicích kolem Moravy, abych měl ty trasy pestřejší.
První týden je za mnou, asi mě nejvíce vylekaly kotníky. Na permanentní lupání při chůzi nejsem zvyklý, ale o to více jsem se věnoval došlapu a rovnání špíček. Týden před tím jsem neuváženě běžel 10km a den před tím Nordic Walkingoval 17km, takže dostaly pořádně zabrat. Připomněl jsem si tak, že spěchej pomalu (viz. můj příspěvek Držte se při zemi) a nech si něco na zítra.
Po běhání ve středu 22.7. brzy ráno. Vše fungovalo. Děkuji kotníkům, kolenům, kyčlím, celé páteři, ramenům a hlavě, že to zvládnuli.
2. týden
středa 22.7. 4x3min rychle a 2min meziklus. S 5min zahřátí a vyběhání jsem udělal 5km pod 30min. Spokojenost 7. Mělo to být jen 3x, ale blbě jsem to nastavil. V rychlých pasážích jsem měl problém držet rychlost, v závěru, jsem měl však výborný průměrný čas.
sobota 25.7. 50min volně v Lužánkách. Tepovka zas nefungovala ani po reinstalaci #Runkeeper. Uvidíme, co poradí support teď. Spokojenost 6. Právě koleno jsem namazal hřejivkou, ozvalo se a tuhlo po 20min. Po 30 min začalo tahat pravé lýtko, asi vše kvůli korekci došlapu. Jinak vše o. k. jen jsem byl těžký po včerejších dřepech. Ozval se taky levý zádový sval. Do kopce z parku jedu trolejbusem.
neděle 26.7. 30min max. 80% tepovky. Tepovka fungovala a držel jsem se v pásu 70-80%. Na začátku tahalo levé lýtko, ale za chvíli se zahřálo. Posl. 3min jsem stupňoval tempo, abych kompenzoval úvod. Spokojenost 8.
Mám za sebou 2. týden, zasloužím si 2 dny volna.
3. týden
středa 29.7. 10x1 min.rychle/cca 90%max. tepové frekvence/ meziklus 1:30 do sklidnění. Spokojenost 3. To byl boj. Roztáhnout olověné nohy, aby kmitaly se stalo utrpením. Runkeeper mi zamlčel konec jednoho intervalu a tepovka fungovalo jen par sekund. Čím dál tím vážněji uvažuji o Garmin Forrunner.
pátek 31.7. 60 min.volný běh/cca 75%max. tepové frekvence. Spokojenost 6. Vše o.k. jen jsem byl gumový, k lehkosti víly to mělo daleko. Ve 2/3 trochu zlobil dech, ale rozdýchal jsem to v rytmu 2/2.
neděle 2.8. 40 min.volný běh/cca 80%max. tepové frekvence/ posledních 5 min.vystupňovaně. Spokojenost 7. Vše o. k. Šel jsem to na páse po hodinovém tréninku,
Tento týden jsem už musel trochu přeuspořádat a zlobila technika na intervalech. 4. týden
středa 5.8. 30min na 10km/h, pak 5min stupňvaně na 11km/h. Spokojenost 5,šel jsem to na páse. Bylo to hodně vůle a málo lehkosti, musel jsem předýchávat, pravá špička jde pořád moc ven.
sobota 8.8. 50min volně, dal jsem 8km. Spokojenost 9. Vše šlapalo. Jen technika běhu do kopce a z kopce má rezervy, je čas si naplánovat kopec u Antroposu.
neděle 9.8. 20min svižně na 85% tepovky. Poslední minuta rychlostí 11,2km/h. Spokojenost 8. Zvolil jsem pás kvůli lepšímu přehledu o tempu a tomu vedru venku. Stále v tom není lehkost, jsem jak tanker. Žádný jiný fyziologický problém.
Kratší tréninky jsem šel na páse ve fitku. Jsem spokojený, trénink začíná přinášet ovoce.
5. týden
čtvrtek 13.8. byl jsem na sportovním vyšetření a večer si dal středeční dávku na páse 40min na 80% tepovky. Spokojenost 7. Vše fungovalo i stará tepovka Sigma jela s běhátkem. Rychlost 9,8km/h většinou a tedy km za 6:07. Ještě minutu dolů na km.
neděle 16.8. první běhání, kdy jsem byl vědom si svých chyb. 40min na 80%. tepovky. Spokojenost 7. Padaly mi ruce, došlap dobrý, ale kadence zřejmě nízká, musím vymyslet jak ji budu zkoušet. Trochu jsem cítil pravou kyčli. Asi tím jak jsem rovnal pravou špičku. Nebo podsazeni pánve bylo špatně.
Pondělí a úterý jsem hodně plaval a celý týden byl tak dost rozbitý. Bylo první velké narušení tréninkového plánu. Mám v záloze jedny intervaly na pondělí nebo úterý, pokud mě Lukáš nezruší nohy na tréninku.
Ztratil jsem disciplinu ve psaní. Posledních 14 dní tréninku jsem už nebyl schopný dát dle plánu, tak jsem improvizoval. Zvládnul jsem Rainbow Run a pak Triexpert Cup 6km od Anthorposu. Nepovedlo se mi dostat pod 30min o 1min a 46s, ale to i díky tomu, že jsem mohl mít aspoň o 2kg méně.
První díl, který vidím, tak jak mám. Je 5:12 11. května, venku je světlo a ptáčkové zpívají. Hned na začátku se dovíme rozuzlení cliffhangeru, na který jsem si musel počkat skoro měsíc. Jinak je celá epizoda jak rozehrávka v biliárdu, epizoda bude mít smysl, až v kontextu celé série.
Miranda se "zkamarádí" se Sansou a ukáže jí, jaké mají pejsky.
Jsem v mírném skluzu s psaním reakcí. Díl jsem sice viděl poprvé před třemi týdny, ale teprve teď začínám objevovat některá zajímavá místa. Nebudu se tentokráte věnovat všem částem, ale vyberu si jen některá.
Nové místo v titulcích má Moat Cailin, který je branou severu. Bohužel stále neuvidíme Dorne a ani Volantis.
To, že unikly první čtyři epizody zaráz, mi v tom dělá trochu zmatek, protože příspěvek píši až týden poté a po druhém shlédnutí. Každopádně je tento díl lepší než první, které bylo takové otevírání dveří. Začínáme dostávat konečně nějakou šťávičku.
Úvodní příjezd Aryi do Bravoosu je magnificentní, chtěl bych to vidět na plátně.
Moje hodnocení: 60% [Nutné uvedení do sezóny]
Tři slova popisující epizodu: Half of prophecy. (Polovina proroctví) Počet shlédnutí: 1x (ups, utekly 4 díly trochu dříve)
Tato epizoda mi připomněla hledání správného úředníka ve velkém administrativním komplexu. Otevřely se dveře nakouklo se a rychle se zas šlo o dveře dál. Jediná postava, která má trochu nějaký příběh je Jon Snow. Jinak to bylo až moc střihů a prostředí, ale to je prostě daň prvních dvou epizod.
Ghost papá kostičku, poprvé je zlovlk v záběru dostatečně majestátní.
Virginia Satirová (1916-1988) byla americká autorka účinných metod pro zkvalitňování komunikace v rodinách a organizacích. Je označována za matku rodinné terapie.
Způsoby komunikace mezi lidmi ve stresu, poznámky z přednášek psychologie.
Smířlivá pozice (Ty, Ostatní)
nositel:
souhlasí vždy se vším a každým
ochotný vše obětovat
štěstí pro něj je obětovat se pro druhé
nízká sebeúcta
časté problémy - žaludeční vředy, bolesti zad a deprese
ženy jsou tak vychovávány - příliš milují, láska a péče - snadno podléhají syndromu rohožky -> rodinné násilí
ve společnosti založené na spoluzávislosti je nositel závislý na druhém ("otrok")
používané výrazy nositele:
"beze mě to půjde dál"
"raději bych tu nebyl"
"bez tebe nejsem nic"
jak jednat s člověkem v této pozici:
povzbuzovat
posilovat sebeúctu
nezneužívat a neposmívat se
chválit, dávat najevo co si na něm vážíme
Obviňující pozice (Já, Ostatní)
nositel:
zvyšuje si vnitřní sílu pocitem, že druhý není potřebný (Ty)
uchyluje se k násilí a mučení (i citově)
mají pocit méněcennosti a nechápou, proč je lidé nemají rádi
jak jednat s člověkem v této pozici:
promýšlet kritiku, a to pouze mezi 4. očima
oslovit pouze, když je připraven přijmout kritiku
kritizovat cíleně pouze 1 věc
především chválit
Počítačová pozice (Ostatní)
nositel:
racionální vědecký typ
opírá se o data
city je ruší a stresují, žijí ve své hlavě
utíkají před citlivými ženám
jak s ním mluvit:
zaměřit se na znalosti, ocenit je a pak teprve přejít k zamýšlenému tématu
nabídnout vřelý vztah
Rušivá pozice (nic)
nositel:
neradi projednávají bolestivé téma, cítí při něm nepohodu
hádá se i s blízkým člověkem
Jak jednat s člověkem v této pozici:
rušíme = neodpovídáme na narážky, odvádíme téma, zlehčujeme
chováme se hyperaktivně, snažíme se být zábavní a hraví
blízký tělesný kontakt (dotek, držení)
vracíme se k tématu
Tyto pozice se dostávají do konfliktu, tzv. tanec stresu. Jeden je vždy dominantní.
Kongruentní pozice - ideál (Já, Ty, Ostatní)
nositel:
vím co si myslím a můžu ti to svobodně říci
jsem si vědom jak se cítím a můžu bez zábran mluvit
propojí s gesty a s úsměvem - soulad, nitro v harmonii s projevem
double bind - trest a sladké slovo - protichůdné chování
Snažil jsem se o to už několikráte a selhal téměř po každé. Jak můžu chtít změny po druhých, když to nedokážu u sebe? Mám všechny potřebné informace, zdroje i motivaci. Už se mi povedlo pravidelně cvičit, od listopadu mám osobního trenéra, ale bez změny stravování a hlavně mlsání to nepůjde. Takže jak dostat mého slona pod kontrolu a změnit roky zažité vzorce chování?
Cíl: Jíst večer zdravé věci.
Duolingo a jeho skvělý systém motivace. 18 dní hned po probuzení dám na mobilu jednu lekci. P.S.: Už mám přes 30.
Jak budeme měřit? Stanovím si podmínky:
Zdravá svačina kolem 16h. Tedy musím mít v práci 2 svačiny (ovoce a zeleninu).
Jít spát před 22h a jíst zdravě nejpozději 2h před spaním (18-19h). Když jdu spát dříve, tak si ušetřím chutě.
V obchodě se vyhnout sekci sladkosti a bílé pečivo.
Žádné dezerty v restauraci s výjimkou Rebio (pouze 1ks/týdně).
Základní poučka managementu změny zní: "Musíte nasměrovat jezdce, motivovat slona a zformovat cestu[HEATH a HEATH, 2011:k1]."
Abych udržel slona na cestě, budu potřebovat nějaké mrkvičky. Cestu uklidím tak, že nebudu chodit na místa, která budou pokušením a hlavně se musím vyhnout pocitu hladu. Hlavní mrkvičkou mi bude tvorba řetězu v coach.me. Už jsem si to dříve zkusil a když je dobrá konstelace, tak to skvěle funguje.
Tajnou přísadou úspěchu je, že prvních 30 dní tvorby zvyku není pozornost tříštěna na jiné snahy. Dříve tohle byl právě můj kámen úrazu. Snažil jsem se změnit strašně moc a hned. Jak to dopadlo, je asi zřejmé, skončil jsem dříve než jsem začal. Další změna je v rozsahu změny. Je definována ve 4 bodech. Nepočítám kalorie, je mi celkem jedno kolik gramů proteinu do sebe dostanu. Cíl je malá změna a trpělivost. Pokud se něco nepovede nebo člověk sejde na scestí, je hlavní se vrátit do sedla a nepatlat se v tom, co se nepovedlo. Když se zaměřím na to, co se povedlo, i když jsou úspěchy nepatrné, dostanu se zase o kousek dál.
Můj řetěz v Coach.me k 25. únoru 2015.
Mým cílem už není dokonalost, ani žádný perfekcionismus, ale neustálá cesta vpřed. Uvědomil jsem si to opět při jednom tréninku na běžeckém trenažeru. Trenér mě hecoval, abych jej šel ve vyšším tempu než jsem původně chtěl. Šlo to, ale jen 20min. Pak začaly tuhnout nohy, ozývaly se klouby a v tom tempu (10km/h) jsem to neuměl uvolnit a odpočinout si. Ještě pár dní po tomto experimentu se necítím dobře. Nechci být v cíli první, ale chci se tam vůbec dostat.
Na rok 2014 jsme si koupil kalendář The Gift of Zen 2014 Calendar, bylo v něm několik zajímavých citátů. Lao Tzu byl čínský filozof, který žil někdy mezi 6. a 4. stol. př. n. l. Stejně, jak o mnohých učencích z této doby se neví, jestli to byl on sám nebo celá škola, kteří položili základy taoismu.
He who knows others is wise; He who knows himself is enlightened.
Ten, kdo zná druhé je moudrý. Ten kdo zná sebe je osvícený.
When you are content to be simply yourself and don't compare or compete everybody will respect you.
Fotka zveřejněná uživatelem Jan Martinec (@segovesus),
Health is the greatest possession.
Contentment is the greatest treasure.
Confidence it the greatest friend.
Non-being is the greatest joy.
Zdraví je největší bohatství.
Spokojenost je nejcennější poklad.
Sebevědomí je nejepší přítel.
Nebytí je tou největší radostí.
Fill your bowl to the brim and it will spill.
Keep sharpening your knife and it will blunt.
Naplň misku po okraj a rozliješ ji.
Nepřestávej ostřit svůj nůž a ztupí se.
Those who have knowledge don't predict, those who predict, don't have knowledge.
Ti kteří mají znalosti nehádají, ti kteří hádají, nemají znalosti.
The key to growth is the introduction of higher dimensions of consciousness into our awareness.
Klíčem k růstu je zapojení vyšších sfér vědomí, které probudí naše podvědomí.
If you must take, you must first give, this is the beginning of intelligence.
Chceš-li brát, nejprve musíš dát, to jest začátkem porozumění.
All difficult things have their origin in that which is easy, and great things in that which is small.
Všechny obtížné věci mají svůj základ v tom co je jednoduché a všechny velké věci v tom, co je malé.
Love is all passions the strongest, for it attacks simultaneously the head, the heart and the senses.
Láska je ta nejsilnější z emocí, protože útočí současně na hlavu, srdce a smysly.
The journey of thousands miles begins with one step.
Cesta dlouhá tisíce mil začíná prvním krokem.
If you realize that all things change, there is nothing you will try to hold on to. If you are not afraid of dying, there is nothing you cannot achieve.
Když si uvědomíš, že všechny věci se mění, není nic na čem bys lpěl. Když se nebojíš umírání, není nic, co by jsi nedokázal.
He who does not trust enough will not be trusted.
Nemůžeš důvěřovat někomu, kdo sám nedůvěřuje jiným.
Being deeply loved by someone gives you strength, while loving someone deeply gives you courage.
Být někým hluboce milován, ti dá sílu, zatímco milovat někoho, ti dá odvahu.