Proč trénuji?

Včera pro raním tréninku se mě trenér zeptal: "proč trénuji?" První, na co jsem se zmohl, byla antistresová bariéra, ale asi to nebude tak jednoduché. Tento příspěvek je má cesta k nalezení jádra motivace. Trenér Lukáš má dojem, že se neposunuji dál, že má motivace a nasazení upadá. Když jsme začínali, tak byla prý daleko lepší. Usnul jsem na vavřínech? Stačí mi to? Nebo chci více a dostat se dále?

Xicht po jedno listopadovém tréninku, kde jsem zaostal za svými možnostmi.

Je to rok, co jsem zařadil posilování do svého sportování. Minimálně 4x týdně mám více než hodinovou sportovní aktivitu. O krizi jsem psal už minule. Tvrzení trenéra: "nechci jít přes bolest, vzdám to, když to začne být nepříjemné." O.K. Je fakt, že jsem rád ve své komfortní zóně. Nikdy jsem nebyl ten, co by někam po hlavě skočil, aniž jsem měl jistotu, kam dopadnu. Raději jsem připraven více než vůbec, ale improvizace mi jde taky, když chci.

Co se stane, když se dostanu z komfortní zóny?
Jsem vyhozený z rovnováhy. Potřebuji se ukotvit, tedy mobilizovat soustředění ("focus"), k tomu je potřeba disciplína, a té se je možné naučit, a to také pří tréninku dělám - učím se. Nejvíce nepříjemné je pro mě dělat něco nového. Lukáš si libuje v tom, že mě řídí naslepo, nevím co mě čeká, o to více jsem rozhozený, o to těžší je nalézt kotvu. Občas nastane system overload a už to prostě hlavou nedám a vše odpojím, což trenéra děsně točí.

Jaké můžu použít kotvy? Jak se udržet na slonovi?

1. Dech, to je prostě alfa a omega úspěchu. Pokud mi dojde dech, zastavím, tím natáhnu serii a ztrácím síly. Dodnes neumím pracovat s tlaky v těle a někdy si připadám, jak vadná pojistka u tlakového hrnce.
2. Zapojit další svaly. Když jedna svalová skupina nemůže, je na čase zapojit další flákače, a to hlavně břicho, respektive celý "core". No pokud se mi v hlavě neprohánějí čmelíci, pak nedokáži tuto kotvu použít ani náhodou.
3. Technika. Správně nastavená pánev, pozice ramen, úhly. To mi celkem jde u cviků, co znám, ale u nových je tato kotva nepoužitelná, nevím, kde je, teprve ji hledám, učím se. Dodnes si pamatuji na zamčení loktů u asánu jógy pes hlavou dolů. Taky jsem se to naučil po několika letech, ale o to větší jsem měl z toho radost.

Jak uklidit cestu?

Trénování je pro mě permanentní zápas s mým slonem. Co mi pomůže pro slona připravit cestu?

1. Spánek, stěžejní zejména u ranních tréninků.
2. Strava, která začíná už večeří. U mě je to nejen, co jím, ale i jaké jsou porce i večer před tréninkem.
3. Čistá hlava. Když jdu na trénink, je potřeba mít v hlavě jen trénink, tzv. "vyhodit odpadky". K vyčištění hlavy slouží před tréninkové kardio. Blbě se čistí hlava, když mám cihlu v žaludku.
4. Strečink. Správné protažení po tréninku a kloubní mobilizace před tréninkem. Fakt mě dokáže naštvat, že se do pohodového dřepu dostanu až na posledních 10min tréninku, 50min před tím je to utrpení a boj z tuhostí. Tady jsou mega rezervy, možná bych měl začít chodit zas na jógu jednou týdně.
5. Sauna. Nejenom, že sauna 1-2x týdně vyčistí tělo, pro mě je to i vyčištění mysli a rád si čtu v ochlazovně. Díky sauně mám vyšší odolnost a taky to pomáhá s mým mizerným respiračním systémem, který je po černém kašli nějaký divný.

Proč tedy trénuji a investuji do toho čas a peníze?

Chci se naučit posouvat se dál, což se tedy poslední tři měsíce nedaří, ale i to jsou zkušenosti, které jsou cenné. Chci se udržet ve fyzické kondici, čím se zvýší má psychická kondice a pracovní duševní výkon. Už zmíněná antistresová bariéra, pokud jsem ve formě, tak mě jen tak něco nerozhodí a když je potřeba v práci více zabrat nebo zvednout výkon nad 100%, tak je to hračka. Cvičení je jeden z kamenů mé životosprávy, ale pořád si to sabotuji stravou. Strava je u mě 90% úspěchu pokud se mám dostat dál. Negativní motivace v podobě angličáků za trest vůbec nefunguje. Je potřeba najít vnitřní motivaci na základě substituce. Přetrhnout řetěz a nadefinovat nové návyky, které přepíšou ty staré.

Co jsou staré návyky, které je potřeba změnit?

1. Jdu nakoupit a musím si vzít něco na chroupání na cestu domů. To je fakt mor, prostě, abych se nenudil, tak jsem si jídlem zpestřoval jednotvárnou cestu z hospody. Už jsem se to pokoušel zlomit před časem, ale jen jsem to omezil.
2. Uvařit si je lepší a levnější než chodit do restaurace. Do restaurace bych měl jít jen s někým a nahradit dezert třeba polévkou nebo salátem navíc. 
3. Večer sebou švihnout do postele a pustit si TV. Kdo zná Akumulátor 1, tak ví.
4. Raní pouštění seriálů. Měl bych tím nahradit TV večer a ráno spíš jít běhat, ten seriál nikam neuteče. Výjimkou je však Game of Thrones, a to je jen 10x za rok.

P.S.: Proč jsem vytěsnil běhání? Asi jej bylo moc, a prostě, o co více jsem běhal, teď běhat nechci.