Chuť na sladké patří k základní lidské výbavě, s níž přicházíme na svět a již posiluje i pití sladkého mateřského mléka. Odborníci označují chuť na sladké jako "nejbezpečnější chuť evoluce".
- Už naši prapředkové věděli, že něco přirozeně sladkého je málokdy jedovaté.
- Naopak je-li něco hořké, může to znamenat, že je to jedovaté.
- Je-li pokrm kyselý, napovídá to, že je zkažený.
Co se vám první vybaví, když se řekne sladké?
V dávných dobách byl člověk odkázán pouze na své chutě - ty mu pomáhaly, aby si potravou neuškodil. Sladká chuť svědčí o tom, že je pokrm kalorický a bohatý na energii. I to mělo dříve svůj smysl, neboť jídlo nebývalo každý den a sladké jednoduše déle vydrželo. Tento genetický program vysvětluje, proč nám kombinace tučného a sladkého tak často připadá nepřekonatelná. [Despeghel, M., Heufelder, A. 2008, str. 56]
zdroj: Despeghel, M., Heufelder, A., Ploché břicho za šest týdnů, Jan Vašut, s.r.o., Praha 2008, 1. vydání, 144 stran, ISBN 978-80-7236-643-9.
Žádné komentáře:
Okomentovat