Esence ZTD

Červnové číslo Connect! bylo věnováno metodám osobní produktivity. Taky jsem začínal u GTD Davida Allena a až časem jsem narazil na ZTD (Zen To Done, česky: Zen a hotovo) od Leo Babauty.

Blogger Leo Babauta se chytil příležitosti a na Allenovu práci navázal svou útlou knížkou Zen a hotovo: zcela jednoduchý systém osobní produktivity.

Esence ZTD v 10 bodech:

1. vytvořte jednoduché seznamy a ty denně kontrolujte, 
2. zvykněte si na neustálé zaznamenávání úkolů, 
3. o položkách v inboxu se rozhodujte rychle, 
4. stanovujte si nejdůležitější úkoly dne i týdne, 
5. dělejte vždy jen na jedné věci a nenechejte se od toho rušit, 
6. vše dávejte na své místo, 
7. snižte počet úkolů na nezbytné minimum, 
8. vytvořte si rutiny (kontrola pošty vždy ráno a večer atp.),
9. vyhledávejte smysluplnou práci a 
10. jednou týdně revidujte svůj systém i své cíle. 

Návyky si zkuste osvojit postupně, nikam nespěchejte. I kdybyste zvládli do svého chaosu vnést třeba jen jeden, dva nebo tři, pořád si zkvalitníte život a pravděpodobně i pracovní výstupy.

zdroj: Kašpárek, M. Od lopoty k workflow. Connect!, červen/2012. 60-61s.

Strejda Libor

Strejda Libor
Jakákoliv podoba se skutečným Liborem Klímou je čistě náhodná.

Učitelka zadala svým žákům 5. třídy úkol. Zjistit od rodičů příběh s ponaučením na konci. Druhý den ve škole děti vyprávějí své historky.

Katka říká : Můj tatínek je farmář a chová slepice kvůli vejcím. Jednou jsme je v košíku vezli do obchodu na předním sedadle, když v tom jsme nabourali, košík vyletěl a vajíčka se rozbila.
”A ponaučení?”, ptá se učitelka.
“Nedávej všechna vejce do jednoho košíku.”

“Dobře”, říká učitelka, teď Lucka.
”Naše rodina má taky farmu. Ale chováme slepice kvůli masu. Měli jsme jednou tucet vajec, ale vylíhlo se nám jen 10 kuřat. A poučení je – nepočítejte slepice, dokud se nevylíhnou.
”To je pěkný příběh”, říká učitelka,

“Pepíčku, jaký máš příběh ty?”
“Ano paní učitelko, můj tatínek mi řekl příběh o strýčkovi Liborovi. Strýček Libor byl s paragány v Kosovu a jeho vrtulník to jednou dostal. Musel nouzově přistát na nepřátelském území a jediné co měl byla láhev Slivovice, kulomet a mačeta. Než dopadl na zem, vypil lahev Slivovice, aby se nerozbila a pak přistál přímo mezi stovkou povstalců. Zabil jich 70 kulometem než mu došly náboje, potom zabil dalších 20 mačetou než se mu zlomila čepel a zbytek zabil holýma rukama.”

“Svatá dobroto”, zděsí se učitelka,“ a jaké ponaučení ti tatínek řekl z tohoto hrůzného příběhu?”
“Neser strejdu Libora, když je nalitej.”

zdroj: ... čert ví, tahle verze je z Vtipálek.com - Ponaučení.

25 kroků jak být pohledný, zdravý a šťastný

Tyto tipy můžete najít na závěr Cashellovi knihy The Emotional Diet v kapitole: "25 Simple Steps to Keep Yourself Trim, Healthy & Happy." Dva tipy jsem vyřadil z mého osobního přesvědčení, že mléčné výrobky jsou jeden velký podvod.

Zkuste 3x denně dechová cvičení: 10x hluboký a pomalý nádech a ještě pomalejší výdech. Nakonec se nezapomeňte usmát.

1. Vyhněte se bezmyšlenkovitému jedení.
Nedělejte více věcí najednou. U jídla se věnujte jen jídlu, jezte na místě k tomu určeném.

2. Jděte spát s prázdným žaludkem.
Večeře by měla být malá podle hesla: "Snídejte jako král, obědvejte jako princ a povečeřte jako chuďas." Poslední jídlo by mělo být tři hodiny před spaním. Mám často problém, když nejdu spát a přetáhnu tuto dobu, většinou za to může televize nebo nějaká online aktivita, která však, zas tak důležitá není.

3. Jděte spát šťastní.
Použijte EFT (budu se mu věnovat v některém příštím příspěvku), psaní deníku nebo jinou techniku, která vám pročistí mysl jako Ho'oponopono.

4. Snídejte.
Zdravá, vydatná snídaně nastartuje ráno metabolismus a doplní energii na celý den. Pokud ráno začnete s ovocem a zeleninou, pomůže vám to s plánováním jídla po zbytek dne. Osobně mám rád ovesnou kaši a jeden grep nebo fazole se zeleninou.

5. Vychutnejte si pocit prázdného žaludku.
Mnoho lidí má pocit uspokojení spojen z plným žaludkem, což způsobuje, že jí, aniž mají skutečně hlad. Pokud se vám povede navodit si pocit uspokojení s prázdným žaludkem, tak se snadno zbavíte touhy přejídat se. Je fakt, že mám sám rád pocit, kdy se cítím lehce a tělo poslouchá, to jsem však už dlouho nezažil.

6. Zhluboka se 3x nadechněte než začnete jíst.
Dechová cvičení byste měli dělat alespoň 3x denně a jídlo je skvělý moment dne, který vám to připomene. Pokud se dechovým cvičením uvolníte a zbavíte vnitřního napnutí, které je častým důvodem, že se přejíte.

7. Vyhýbejte se bílým věcem.
Cokoliv z bílé mouky a bílého cukru je váš nepřítel, tzv. bílá smrt.

Takto vypadá skutečně celozrnný chléb. Mám rád značku Wasa.

8. Plánujte jídlo s ovocem a zeleninou.
Pokud máte za den sníst jeden grep a dvě jablka, uvidíte, že na jiné - nezdravé - věci už nebude mít čas. V každém z hlavních jídel (oběd, večeře) mějte velkou porci zeleniny.

9. Nikdy nejste z hrnce nebo pytlíku
Dejte si porci na samostatný talíř, jinak se přejíte, aniž si toho všimnete.

10. Jezte jako francouzi
Tedy pomalu a dlouho, vychutnávejte si jídlo po malých soustech.

11. Cvičte brzy ráno
Nastartuje to váš metabolismus a současně máte málo cukrů, proto tělu nezbude než likvidovat tuky.

12. Modrá je dobrá
Nejlepší barva na zklidnění chuti k jídlu, proto je dobré mít modrou barvu tam, kde jíte.

13. Pusťte si uklidňující hudbu
Hudba vás zklidní a budete jíst pomaleji.

14. Jezte pomalu
Rychle jedení signalizuje tělu, že se bude muset připravit na kritickou situaci a ukládá rovnou do tuků na horší časy jako obranný mechanismus.

15. Používejte malý talíř
Efekt asi netřeba dále rozvádět. Mám takový malý se Spidermanem, tím je můj oblíbený.

16. Pravidlo pěsti
Žaludek má objem asi jeden litr a může se zvětšit až 4x. Jeden litr je stejny objem jako má vaše pěst, zkuste si porci porovnat se svou pěstí.

Test porce před jídlem. Objem žaludku je přibližně velký jako pěst a může se roztáhnout až na 4-násobek.

17. Pastičky v restauracích
Když jíte v restauracích, tak často nevidíte, co všechno bylo použito při přípravě jídla (olej, máslo, sýr). Pohlídejte si velikost porce a nebojte si nechat jídlo zabalit sebou domů. Stejně tak můžete poprosit o light verzi jídla.

18. (s tímto u Cashella nesouhlasím)
19. (s tímto u Cashella nesouhlasím) ... prostě o mléčných výrobcích si myslím svoje

20. Jezte oříšky
Malá hrst oříšků je skvělý přísun zdravých tuků a bílkovin. Miluji mandle a vlašské ořechy. Jen nechápu proč jsou ty vlašské ořechy tak drahé, když to roste u nás.

21. Jídlo vždy na pravé straně
Pravá část mozku je emocionální (kreativní) a řídí levou část těla, levá zas racionální (logická) a řídí pravou část těla. Fakt to funguje a lehce poznáte - po troše cviku - jestli člověk lže podle toho, kam se dívá. Tak při jídle to můžeme tělu, co nejvíce zkomplikovat a utlumit emoce i umístěním jídla na talíři.

22. Dostatek spánku
Opět unavený a vyčerpaný člověk je v obranném režimu - ukládání do tuků.

23. Pečujte o sobe jako o svého psa nebo kočku
Když příště budete něco jíst, zeptejte se sami sebe: "dal/a bych tohle svému miláčkovi".

24. Pijte více vody
Většina populace je chronicky dehydratovaná. Přičemž voda je základ pro hladký chod metabolismu a přeměnu potravy v energii, ne tuky.

Nejlepší zkušenosti mám s filtrační konvicí Brita, stačí vám základní model a filtry měnit za 1-2 měsíce. Konvice se dokonale vyplatí a budete pít více vody, a to je oč tu běží.

25. Jezte více, abyste vážili méně
Potraviny bohaté na vodu jako ovoce a zelenina, můžete jíst ve velkém množství. Tělo je dokáže zpracovat velmi efektivně za 40min. Pro srovnání maso potřebuje 8h na strávení. Ještě jedna poznámka, kterou jsem zachytil v dokumentu Raději vidličky než nože. Jakmile je jídlo smažené, tak žaludek nedokáže odhadnou energetickou hodnotu porce a pocit nasycení se dostavuje výrazně později než odpovídá kaloriím.

zdroj: Cashell, B. The Emotional Diet: How To Love Your Life More And Food Less. Fountain Hill Publishing: 2009. ISBN: 978-0981882307.

Všechno je jinak (Pikora a Šichtařová) - investice do nemovitosti

Jelikož mě kniha Všechno je jinak od auotrů Pikora - Šichtařová chytla, zkusím pokračovat stejným stylem jako v prvním příspěvku věnovanému důchodové reformě. Tentokrát se zaměřím na část věnovanou investicím do nemovitostí.

„Jsem toho názoru, že pro obyčejného střadatele je prvním přikázáním investovat peníze do bytu v osobním vlastnictví, který sám obývá.“

André Kostolany (1906–1999), slavný burzovní spekulant

Kdybych si měl někdy pořídit rodinný dům, vypadal by nějak takto - pasivní a pokud možno soběstačný, na nějakém odlehlém místě, ovšem s potřebnou konektivitou..

Nemovitosti jsou vhodné pro toho, kdo: [s61-62]

• disponuje volnými penězi řádově 1 mil. a více (může jít i o úvěr); 
• je jakéhokoliv věku; 
• chce zanechat dědictví; 
• je spíš konzervativním investorem; 
• chce pravidelně měsíčně investovat řádově 5 000–30 000 Kč (u hypotéky); 
• má investiční horizont 5 a více let.

Pokud se na koupi bytu podíváme jako investici, tak jej vidíme v jiné optice než splácení úvěru. Splácení úvěru je hodně negativní vymezení, které nás svazuje, investování je na druhou stranu něco pozitivního s výhledem do budoucnosti. Ovšem taky zastávám názor, že majetek je starost. Pokud chce někdo jednoduchý život, tak jej nezíská tím, že bude pronajímat několik bytů, o které se musí starat a jediná investice není jenom jeho počáteční koupě.

Zatímco rodinné domy se kupují či staví ve velké většině případů prostě proto, že v novém domě chce hrdý majitel bydlet, byty se kupují mnohem častěji i za účelem investice, tedy pronájmů. [s65]

V našem panelovém domě je přes 150 bytů, takto uvažuje mnoho investorů. A nejlepší soused, kterého si můžete přát? Čtyři nadržení studenti ve 2+kk, kteří mají dojem, že se musí uchlastat a upařit, ještě dříve než jim zruší slevy na MHD (26 let). Co když v nově zakoupeném bytě bude potřeba vyměnit okna? Pronajimatelé se většinou chovají jako dojiči a zapomínají, že hodnota bytu není jen příjem z pronájmu, ale i zhodnocování bydlení a případný prodej ve správnou chvíli.

Pozemky se tedy jeví díky menší kolísavosti cen jako lepší uchovatel hodnoty než byty. Vlastně moc nepřeháním, když řeknu, že kdo chce dobře a trvale uložit rodinné zlato, neprohloupí, když si postaví pididomeček na megapozemku. Současně ale na rozdíl od bytů nebo rodinných domů pozemky neumožňují zajistit stálý přísun příjmů. [s65]

Kde však koupit a neprohloupit? Můj šéf investuje do mincí, ale není to nějaké bezhlavé nakupovaní, člověk se musí stát profesionálním numismatikem, aby jej někdo nenapálil. Zastávám názor: když tomu nerozumíš, zbav se toho. Proto pokud se rozhodnu investovat do pozemků, tak budu muset hodně dobře znát problematiku a taky mít po ruce dobrého právníka. Pak se stačí modlit, aby vám někdo v lokalitě nějak bezhlavě neměnil územní plán. V čem jsem vlastně dobrý, čemu rozumím, v jakém prostředí se dobře orientují?

Hypotéky nadělaly ze zaměstnanců poslušné a vystresované ovečky. [s67]

Tak tohle musím podepsat. Top manažerky mající v kanceláři postýlku pro dítě, protože déle než tři měsíce po porodu být doma, prostě nejde. Nebo po uložení dítěte ke spánku do jedné ráno účtovat. Každý by si měl rozmyslet, co chce a na co má. Někdy je prostě laťka moc vysoko, stojí to za to neklidné spaní? Extrém je asi případ moderátora Leoše Mareše (Mareš prodává sídlo za 50 milionů, ženě koupil nový dům), který platil za hypotéku údajně 350tis. Kč měsíčně, to už je hodně vysoko posazená laťka, kterou musí každý měsíc přeskočit.

Kdo ví, že chce úvěr – nemá moc na co čekat. Za tři čtyři roky už může být jen dražší. [s69]

Je fakt, že extrémní spoření si dopředu má svá rizika. Jediné peníze, které vám nevezmou, jsou ty, které dlužíte. Ovšem pozor na případ z Pobaltí, kde si tamní obyvatelé fixovaly své hypotéky v Eurech s výhledem na brzký vstup do Eurozóny. Přišla krize, devalvace místních měn a z hypoték se staly noční můry.

Podíl věkové skupiny 25–39 let, která je nejlepším adeptem pro řešení vlastního bydlení, bude v nejbližších pětadvaceti letech prudce klesat. Což bude negativní pro dlouhodobou poptávku po nemovitostech. Ale pozor – ... pořád tu máme tlak na vyšší kvalitu bydlení, a tedy poptávku po něčem novém. A navíc sice momentálně neoplýváme touhou po svatbě, ale pořád dost z nás oplývá touhou po rozvodu. [s70]

Z toho vyplývá jedno. Situaci ovlivňuje tolik faktorů, že nějaké "přesné" analýzy nemusí zítra platit. Když nevíte poslouchejte svůj instinkt.

Nynější poměr nájemného k ceně nemovitosti je z dlouhodobého pohledu poměrně nízký. Návratnost investice do bytu se pohybuje kolem třiceti let. Dlouhodobý „normál“ pro většinu ekonomik je však doba návratnosti do dvaceti pěti let. Z toho plyne, že buď tedy musí vzrůst nájemné, anebo klesnout ceny, anebo vzrůst obojí, ale nájem musí růst rychleji. [s75]

Z toho si beru, že se v realitách člověk musí chovat pružně a sledovat trendy v odvětví, jak už jsem zmínil na příkladu mincí.

... daň z nemovitostí. Ta je v současnosti ve srovnání s vyspělým světem spíš symbolická a pohybuje se u většiny nemovitostí v řádech stovek korun ročně. V mnoha státech se ovšem většinou počítá jako určité procento z ceny nemovitosti. Třeba v USA se daň pohybuje podle jednotlivých států v rozmezí 0,2–4 %. To by ovšem v našem případě už znamenalo daň v řádech desetitisíců korun ročně. Například pražský panelový byt v hodnotě kolem 2,5 milionu korun by představoval pro majitele při 4% sazbě roční daň 100 000 Kč, která by směřovala do městské pokladny! A to USA přitom ještě nemají nejvyšší zdanění nemovitostí na světě. [s71]

Daně jsou další faktor, který netřeba opomenout. Co chci? Co potřebuji? Co musím mít? Co si můžu dlouhodobě dovolit? Jaká to má rizika?

Další příspěvky ke knize Všechno je jinak:

• 1. část - důchodová reforma

zdroj: Pikora V. a Šichtařová M. Všechno je jinak aneb Co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti. Grada, Praha: 2011, 224 s. ISBN: 978-80-247-4207-6.

Všechno je jinak (Pikora a Šichtařová) - důchodová reforma

"Vysvětlit současnou krizi, důchody, dluhy státu a napsat to vtipně je opravdu umění. Autorům této knížky se to podařilo. Já jsem to alespoň pochopila a současně jsem se i pobavila." PhDr. Jiřina Šiklová, CSc.

Všechno je jinak, aneb Co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti od manželského analytického dua Pikora, Šichtařová, jsem si koupil na palmknihy.cz ve formát PDF s DRM. Ovšem i když, to jít nemá, tak po půl hodině snažení jsem to nasoukal do svého Kindle.

Tehdy – v sedmdesátých letech – se prostě pevně věřilo, že umělá výživa je pro miminko to nejlepší možné. Že dítě musí jíst přesně po čtyřech hodinách (a běda, když jí častěji). Kojení by se matka měla pokud možno vyhnout (maminky už většinou nedokázaly vysvětlit, proč se věřilo, že by umělá výživa měla být lepší). A pokud už někdo „náhodou“ kojil (fuj, takové středověké praktiky!), pak si dal velký pozor, aby s tím skončil do tří měsíců. [s14]

Tímto citátem mě autorka, přesvědčila, že se mi bude styl knihy líbit. Kritické myšlení a rozbíjení celospolečenských dogmat, u kterých nikdo neví, proč, ale bude je do roztrhání těla obhajovat.

...systém je ovlivňován jednak růstem produktivity práce v ekonomice a jednak demografickými faktory. Pokud tedy budeme dostatečně zvyšovat produktivitu práce třeba investicemi či technologickým vybavením (prostě namísto vidlí začneme nejprve používat traktory a pak místo traktorů na člověku nezávislé roboty), mohli bychom čistě hypoteticky systém financovat do aleluja. Nicméně vyšší mzdy také v čase vedou k vyšší cenové hladině, tedy k inflaci. Nelze tak spoléhat na to, že vyšší produktivita práce systém vyléčí. Reálně (ve stálých cenách) výnosy ovlivňují hlavně demografické faktory – konkrétně míra porodnosti a migrace. Zatímco porodnost nedokážou politici dlouhodobě výrazně ovlivnit (ačkoliv rádi tvrdí, že postaví víc školek a hned prý budeme mít víc dětí), mají celkem kontrolu nad migrací. Zavřít ostnatým drátem hranice, nebo naopak ostnatý drát před kamerami přestříhat je trochu snazší než donutit ženy rodit víc dětí. Systém PAYG lze tedy reálně zachránit jen vyšší imigrací. Případná vyšší porodnost generovaná vládními programy podporujícími rodinu bude dlouhodobě spíš jen kapkou moři. [s23]

Bude zajímavé sledovat imigrační politiku. Odkud bude Česká republika přijímat nové obyvatele? Z Ukrajiny, Vietnamu, Afriky? Podle čeho se budou vybírat? Dokáží se asimilovat a budou mluvit český nebo nastanou problémy jako v Německu s Turky a ve Francii s Alžířany?

Kdo v roce 2000 prohlásil, že přijetí eura je nesmysl, byl považován za extremistu. Dnes je proti přijetí eura podle průzkumů veřejného mínění většina společnosti. Veřejné mínění udělalo čelem vzad. [s34]

Časy se mění, lidi se mění, zákony se mění. Změna je nevyhnutelná, a to co vypadalo jako něco nemožného v před 10 lety, je dnes jinak. Nelze s tím bojovat, pouze se přizpůsobit a využít to jako příležitost.

... existují tři základní, vcelku jednoduchá a vzájemně kombinovatelná řešení důchodové reformy jen skrze parametry systému:

1. Můžeme snížit důchody.
2. Můžeme zvýšit věk odchodu do důchodu.
3. A můžeme zvýšit odvody do systému.

Člověk nemusí být génius, aby si všiml, že ani jedno z těchto řešení není populární ani optimální. Mám dojem, že právě pro takový výběr se vžilo v češtině označení „z bláta do louže“.[s35]

Jednoduché vztahy, ale často se volí čtvrtá cesta - nedělat nic a čekat, že se to nějak zaonačí.

Zde byl již trh víceméně stabilizovaný a lze ho na rozdíl od roku 1995 srovnávat se současností. Od roku 2000 do roku 2009 činil průměrný výnos penzijních fondů jako celku 3,11 % ročně. Za tu samou dobu činila průměrná meziroční spotřebitelská inflace 2,8 %. Ať počítám, jak počítám, vychází mi to na průměrný roční reálný výnos fondu (se započtením inflace) ve výši 0,3 %. To není zrovna terno. [s40]

Málokdo umí finančně plánovat na 30 let dopředu a kde by se to naučil?

... marketing penzijních fondů. Zkušenost ze světa ukazuje, že se fondy přetahují o budoucí důchodce víc než kohouti na smetišti o nejtlustší kvočnu. To je něco stojí. Jejich marketingová kampaň je tak nákladná, že ukousne značnou část výnosů, která by jinak měla nést zisk důchodcům... je logické čekat, že i u nás v bitvě bude přituhovat a fondy budou vytahovat těžší kalibr. Rozumějme: vyšší náklady na marketing. [s46-47]

Omezit náklady zákonem, jak dále trefně autoři popisují, zvládli jen ve Švédsku, a to není zrovna země, s kterou se svou občanskou disciplínou můžeme srovnávat. Spíše bychom vymysleli hned fígl, jak to všechno legálně obejít.

Původní (notně naivní) předpoklad, když vznikala eurozóna, byl, že investoři budou státní dluhopisy jednotlivých zemí eurozóny považovat za srovnatelné, a tudíž také výnos těchto dluhopisů bude srovnatelný. Chyba lávky. Například v dubnu 2011 je výnos tříletého německého státního dluhopisu na úrovni 2,085 %, výnos srovnatelného řeckého je „jen lehce“ výš: dosahuje neuvěřitelných 24,153 %! To má být srovnatelný výnos? ... To je úroková sazba, která by u nás již byla považována za sazbu vysoko nad hranicí lichvy. A to je taky úroková sazba, která jasně ukazuje, že svět se bojí rizika – třeba rizika, že pár zemí zbankrotuje.[s58-59]

Vzali byste si takový úvěr nebo raději podstoupili osobní bankrot a oddlužení?

Nabídka potravin tedy víceméně stagnuje, světová populace, a tudíž poptávka po potravinách však jako na potvoru roste. A to ještě nepočítám rádoby ekologickou politiku, jako je výroba těch příšerných biopaliv, ... To nutně musí vést k růstu cen potravin. A tudíž i k růstu inflace. [s59]

Navíc je třeba připomenout, že trh s potravinami je v Evropě pokřiven dotacemi. Ne náhodou bylo Česko rájem bioovocnářů, ale neprodukovalo žádné bioovoce, viz. Veleba: Někteří ekosadaři využívají unijní dotace, aniž by produkovali ovoce.

Každopádně otázka „Jak se sám zabezpečit na důchod?“ se nám vlastně mění na trochu přesnější otázku „Jak se sám zabezpečit na důchod a překonat přitom inflaci?“ Neboli „Jak našetřené peníze uchovat po dlouhé roky, řekněme po třicet let, tak, aby se inflací neznehodnotily?“ [s60]

Krásný závěr první části knihy.

Další příspěvky ke knize Všechno je jinak:

• 2. část - investice do nemovitosti

zdroj: Pikora V. a Šichtařová M. Všechno je jinak aneb Co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti. Grada, Praha: 2011, 224 s. ISBN: 978-80-247-4207-6.

Diktátor (100%)

Diktátor (The Dictator, čsfd.cz 83%, imdb.com 69%) je jednička ve světě politicky nekorektních komedií. Recenzi psát nebudu. Jen můžu film vřele doporučit, tomu říkám komedie. Režisér Troška by se mohl něco přiučit. Více o filmu se dovíte v recenzi Franty Fuky (dává 90%), který dělal i titulky do kina a je to prostě bůh na recenze. Chtěl bych tu zachytit některé skvělé hlášky z filmu.

Já si říkal, odkud tu holku znám, a je to skutečně Megan Fox v malém cameo. A nechce se mazlit, zlatokopka jedna.

General Aladeen: [to his pregnant wife] Is this a boy or an abortion?

Pregnant Woman: You two make a cute couple. But could you do this later? When you're not elbow deep in my vagina?


General Aladeen: Oh it's a girl. I'm so sorry. Where's the trashcan?
Pregnant Woman: Oh no we want it!


General Aladeen: You're an Apple Genius, so what do you do?
Nadal: Mostly I clean semen out of laptops.

General Aladeen: I love it when women go to school. It's like seeing a monkey on roller skates -- it means nothing to them, but it's so adorable for us.


Zoey: Could you please take your hands off my breasts?
General Aladeen: Those are breasts? I thought you were a boy.

General Aladeen: Give a man a vagina and he will spick for the day, teach a man to use his hand as a vagina and he will spick for a life time.

Řecký oheň - tajná zbraň starověku (wildfire)

Wildfire v seriálu HBO Hra o trůny, zásadní výhoda pro Tyriona Lannistera při obraně Kings Landing (Královo přístaviště).

(napsáno na sblog.cz 05.08.2007 13:36) O řeckém ohni jsem poprvé slyšel ve filmu Timeline. Neměl jsem ani tušení, ze je to podle předlohy mého oblíbeného autora Michaela Crichtona, prostě další film na HBO. Po pravdě mě tam jen zaujalo použití řeckého ohně. Celá zápletka příběhu je o cestování v čase do středověké Francie, kde profesor archeologie nabídne jako výměnu za svůj život tajemství řeckého ohně, které mělo pomoci obranně hradu.

(aktualizace 28.5. 2012) Dnes ráno jsem se díval jak si HBO poradilo s wildfire v seriálu Hra o trůny (Game of Thrones, 9. díl 2. série), dost se jim to povedlo. Nádherný zelený oheň, který byl naložen na zápalné lodi namířené do středu flotily Stannise Baratheona na Blackwater (Černovodě).

(napsáno na sblog.cz 05.08.2007 13:36) Včera ve vlaku jsem si v novém čísle časopisu Pevnost (08/2007) přečetl zajímavý článek Vladimíra Šlechty - Starověcí Leonardové, kde se dovíme, že středověk neobjevil nic nového, co by už neznali ve starověku. Podstata řeckého ohně je v tom, že jej nelze hasit vodou, ta je dokonce v hoření podporuje. V době, kdy bylo vše ze dřeva a v námořních bitvách, to byla zbraň strategického významu. Autorství se připisuje Kallinikosu z Heliopole (Sýrie), který jej představil v Byzantské říši v druhé polovině 7 stol.

V seriálové verzi Hry o trůny je v bitvě na Blackwater (Černovodě) wildfire zásadní, škoda, že nevidíme i řetěz, další Tyrionova vychytávka v obraně.

Úplně nejzajímavější na řeckém ohni je, že neznáme jeho recepturu. Byla to tak utajovaná zbraň, že dodnes nevíme jak jej vyráběli. Možná bylo i více verzi, protože se liší popisy jeho účinků. Na jednu verzi byl účinným hasicím prostředkem lidská moč, proto se například při tažení uchovávala v sudech na případ potřeby. Uváděnou složkou je i ropa, respektive destilovaná nafta, která byla poměrně populární už v antickém Řecku. Ve filmu pak složení bylo pryskyřice a střelný prach, což odpovídalo 14. století, ale těžko století 7. Líbí se mi složení síra, ropa, pálené vápno (jeho exotermickou reakci s vodou by se dala vysvětlit iniciace dotykem s hladinou), koudel apod., ale jde pouze o spekulace.

Dnes máme napalm, tak problematika produkce řeckého ohně pálí jen historiky a archeology. Mimochodem napalm se vyrábí z nafty, která se zahušťuje různými látkami jako je fosfor, asfalt, sodík, hořčík, ... Tímto způsobem docílíme u napalmu různých specifických vlastností.

Populární byl napalm ve Vietnamu. Vlhká džungle byla pro jeho nasazení ideální.

zdroj: Wikipedia - Řecký oheň, Wikipedia - Napalm

Moje android aplikace (2. díl)

Uběhl opět nějaký čas, tak se podělím o další zkušenosti se svým Samsung Galaxy Nexus (Android 4.0 Ice Cream Sandwich). Čím dál více lidí v mém okolí používá mobily s Androidem, ale na netu není dostatek zdrojů, který by nasytil hlad po informacích a zkušenostech. I když kde kdo radí Stock ICS launcher, pořád zůstávám u svého GO Launcher EX, asi láska na první dotek.

 

V květnu jsem na pozadí zvolil motiv ze seriálu Once Upon a Time. Vybral jsem 3 ze svých 5 obrazovek. (Chybí technická a kalendářová obrazovka)

Aplikace, které stojí za vyzkoušení:

1. gReader (noinnion): RSS je trochu opomíjený přístup k informacím, ale je to způsob jak do svého mobilu dostat články, které byste neměli běžně čas přečíst. Odebírám tak například FFFilm Františka Fuky, kde jsou fantastické recenze filmů.
2. Dropbox (Dropbox, Inc.): Je to mobilní klient k webové službě na synchronizaci souborů mezi PC, mobilem a dalšími udělátky na ukládání dat. Například si vyfotím fotku a než dojdu k počítači, už ji mám ve složce. Nebo když si chci nahrát nějaké MP3, přetáhnu je do Dropbox složky v PC a dál se o nic nestarám - za chvíli jsou v mobilu.
3. Evernote (Evernote Corp.): Nejlepší služba na sbírání poznámek (text, zvuk, obrázky). Potřebujete třeba nákupní seznam? Stačí si na PC psát do prohlížeče nebo vlastní Evernote aplikace, pak v obchod2 jen otevřít vaši poznámku k nakupování v mobilu. Nebo si nadiktujete nějaký nápad a pak si jej přehrajete u svého PC nebo kdekoliv jinde. Má i super widget na plochu.
4. TweetCaster for Twitter (OneLouder Apps): zřejmě nejlepší aplikace na práci s Twitterem. Celkem dlouho mi trvalo, než jsem této aplikaci přišel na chuť, a stále ji nevyužívám naplno.
5. twicca (Tetsuya Aoyama): jednodušší aplikace na Twitter. Používám ji pro ovládání firemního Twitteru účtu, má plugin i na Twitpic.com, který mi vyhovuje pro fotky ke twítům (údajně je to už slovo v českém slovníku).

 Zdroje informací na internetu:

1. Nelekněte se smartphonu. Začínáme s androidem z vánoční nadílky » [česky]
2. Dotekománie Android Apps » [česky]
3. Galaxy Nexus Tricks and Tips » [anglicky]
4. TeachMe na YouTube » [anglicky]

To bude pro dnešek vše, zkusím najít na netu více návodů a zdrojů.

 Starší příspěvek na téma Android:

• Moje android aplikace (1. díl) »

Once Upon a Time

Seriál Once Upon a Time (v překladu asi Bylo, nebylo) je Arabela po americku ve stylu Lost, po shlédnutí série jsem naprosto nadšený. Oni tvůrci seriálu skutečně pracovali na Lost, navíc seriál vysílá TV ABC, která je ve skupině s Disney, takže není problém s copyrightem na pohádkové postavy. O úspěchu seriálu svědčí ratingy, chystaná druhá série i hodnocení na čsfd (83%) a imdb (8,3 z 10). Poprvé jsem také dokázal seriál sledovat postupně, a to díky podcastu SQPN: Secrets of Once Upon A Time (iTunes).

Postavy zprava: Emma Swan (ano, hrála v Dr. Hausovi), Henry Mills, Mr. Gold (Rumpelstiltskin), David Nolan (princ Krasoň), Mary Margaret Blanchard (Sněhurka), Regina Mills (Zlá královna), Sheriff Graham (lovec).

Rozebírat děj seriálu nebudu, protože je to nošení dříví do lesa, na netu je toho plno (sff.cz, edna.cz) . Budu věnovat střípkům, které by vás měly k seriálu nalákat. Za ten čas, který seriálu věnujete, to opravdu stojí. Nemusíte znát ani Disney verze pohádek, i když, pokud máte děti, tak tomu neuniknete.

Robert Carlyle jako Rumpelstiltskin (v našem světě Mr. Gold) a jeho ztvárnění v české TV pohádce Rumplcimprcampr v podání Jaroslava Kepky.

Záporné postavy jsou naprostým klenotem seriálu. Vévodím jim Zlá královna, která se chce pomstít Sněhurce (její nevlastní dcera). Je původcem kletby a v našem světe v městečku Storybrooke je starostkou Reginou Mills. Druhým "záporákem" je Rumpelstiltskin (Rumplcimprcampr, v českých titulcích Rumpelník). Tato postava je spíše nevyzpytatelná, stojí v pozadí a má svůj plán v plánu. Rumpelstiltskin stvořil na přání královny kletbu, ale jak je u něj zvykem, vše dělal pro svůj vlastní profit a vyjednal si v kletbě pro sebe exkluzivní podmínky. Taky vždy neopomene varovat, že užívání magie má své vedlejší účinky.

Regina Mills (hraje fantasticka Lana Parrilla) je ve Storybrooke starostkou, vychovává adoptovaného syna Henryho (biologický syn Emmy a vnuk Sněhurky a prince Krasoně) a je vášnivá pěstitelka jablek.

K seriálu mě přivedla zmínka Fr. Rodericka v podcastu SQPN: Secrets of The Hobbit. Poprvé jsem sledoval tento seriál systémem jeden díl seriálu a pak si poslechnout jeden díl podcastu, který rozebíral aktuální díl. Což mi přináší ze seriálu dvojnásobný zážitek a hlavně jsem jej neshltnu naráz za víkend.

Všechny díly seriálu nejsou na iTunes, kliknutím na obrázek se dostanete na první díl podcastu.

Podcast SQPN: Secrets of Once Upon A Time je samozřejmě v angličtině, moderuje jej Fr. Roderick (moderní holandský katolický kněz) a jako hosty má američany, mezi kterými nechybí odborníci na Disney a seriál Lost. V podcastu se člověk doví mnoho detailů se zákulisí, o původu pohádek nebo mytologii, ale i jménech hlavních hrdinů. Jak už autoři podcastu vědí, scénaristé do seriálu nedávají nic náhodně, vše má svůj smysl, a to od barvy kravaty až po písničku, kterou si nějaká pohádková postavička pobrukuje. Jelikož je za seriálem Disney, v mnoha záběrech jsou ukryté předměty s motivy postaviček Disney (hidden Mickey), můžete se dívat na každou epizodu několikrát a pokaždé objevíte něco nového. Součástí podcastu jsou také spekulace o dalším vývoji seriálu a rozbory vývoje jednotlivých postav.

Našli byste jiného šílence, který by se s vámi díval 40min na jeden díl a pak 1h o něm sofistikovaně diskutoval? Můj iPod to umí.

Představovali jste si takto Karkulku? Ve Storybrooke je to permanentně flirtující servírka Ruby v podniku své Babičky - v pohádkovém světě pak Karkulka a možná i něco více ;)

Jeden den v týdnu vypnu

Takhle nějak vypadala moje sobota, jen nebyl žádný alkohol.

Když mi kdysi Filip říkal, že jeden den v týdnu nemá nic naplánované, nic nemusí, nic nedělá a prostě vypne, tak mi to připomnělo moje katatonické stavy, do kterých se mi tělo pravidelně v sobotu přepne.

Proč sobota? Pro sobotu nemám žádné rituály jako pro pracovní den. Dalo  by se říci, že se potýkám se svobodou. Moje tělo reaguje letargií:

1. chce jíst,
2. mozek se chce zabavit - film, hra nebo chat,
3. panická nechuť k "práci" (uklízení, učení se, příprava věcí do práce),
4. spím, když se mi chce spát.

Svým způsobem je to asi automatická obrana organismu na stres, kterému je vystaven v pracovní dny. V neděli jsem pak poměrně činorodý, o čemž svědčí, že tento příspěvek píši v neděli ráno. Ovšem musím se vyrovnat s pocitem viny. Asi mám v sobě hluboce zakořeněnou protestantskou etiku.

Benjamin Franklin (1706-1790): „Mysli na to, že peníze mají plodnou a úrodnou povahu. Peníze mohou produkovat peníze a jejich oddenky mohou nést ještě více a tak neustále. Pět šilinků dobře vydaných představuje šilinků šest, a dále sedm šilinků a tři pence a tak dál až do sta liber šterlinků. Čím více peněz je, tím více při obratu produkují, takže užitek roste a ještě rychleji. Kdo zabije bachyni, zničí tím celé její potomstvo až do tisicího kolena. Kdo promrhá pětišilink, zabíjí všechno, co jím mohl vyprodukovat, celé roty liber šterlinků.“ [Weber, 1998, s. 187–198].

Promrhaný den mi vyhodnocuje mozek jako ten "promrhaný pětišilink", že je něco špatně. Cítím pocit viny, tíseň a zmar. Co s tím? Evidentně takový den potřebuji? Napadá mě jedno - totální offline. Kdyby se mi povedlo celý den odpojit z "Matrixu" a relaxovat skutečně - zenovým způsobem. Co na to radí Zenhabits?

Day-off pravidla (ver. 0.1):

1. Vypnout mobil.
2. Vypnout router.
3. Odpojit TV kabel.
4. Najít si zábavu: 
   • četba (Kindle je povolen)
   • poslech (iPod je povolen)
   • pohyb (zen-walk, inline, kolo, střelba)
   • kreslit
   • meditace v přírodě
5. čistit, čistit, čistit (Ho´oponopono)
6. Nintendo Wii povoleno, ale jen offline hry.

Pak je to vlastně plánovaná aktivita, která mě bude bavit a den bude mít smysl - nebude promrhaný. tohle kung-fu by mohlo fungovat.

Slyšeli jste o wu-wei?

Wu-wei je pojem z taoismu a znamená „nicnedělání“. Je to svobodné jednání, zbavené dřiny a žádosti. Je to spontánní postoj, který ti umožňuje se přizpůsobit dané situaci bez jakéhokoli úsilí. Pohyby řídí jádro tvé bytosti, vědomí ryzího vnímání, ryzího bytí, v němž je zbytečná křečovitá snaha a touha, takže klidně cvičíš dál a vůbec nezáleží na tom kdy, jak často a jak dlouho. A když takto cvičíš, splní se všechny tvé požadavky samy od sebe. [MAGYAROSY]