Rigantská sága - oblíbené citáty

Originální obálka daleko věrněji vystihuje o čem kniha je.

Fantasy a sci-fi jsou zajímavé žánry akumulují vědění a některé myšlenky krásně rozvíjejí. Vybral jsem pár citátů z první knihy Davida Gemmella Meč v bouři [GEMMEL, 2001], která je součástí Rigantské ságy. Děj knihy je volně inspirován keltskými kmeny žijícími na skotské vysočině a jejich střet s Vikingy a Římany.

Conn pokrčil rameny. “Byla to výzva. Děláte to i tam, odkud pocházíš?”
“Ano,” řekl Banouin. “Přítel mě jednou vyzval, abych vylezl na skálu bez provazu. Byla rovná a dobře šedesát stop vysoká.”
“Dokázals to?”
“Skoro. Spadl jsem a zlomil jsem si nohu. Pak už jsem se hloupým výzvám vyhýbal.”

“Sebedůvěře je třeba zatleskat, nadutosti se vyhnout,” ocitoval Banouin a uložil se do pokrývek.

“Kéž bychom sem nikdy nepřišli, Banouin a já.”
“Přání je jídlo, které tě nenasytí,” podotkla. “Pojď, projdeme se po kopcích, kde je vzduch stále čistý a já cítím nové listí.”

“Odpuštění žádné důvody nepotřebuje ....

“Já neříkám, že nemáš bojovat. Já říkám, že nemáš nenávidět. To ne válka vede k vražedným výstřelkům, ale nenávist. Celé vesnice, města, národy jsou smeteny z povrchu země. Nenávist je jako mor. Všechno požírá a zrod má v člověku. Naši nepřátelé se stávají démony, jejich ženy matkami démonů, jejich děti malými démonky. Už chápeš? Vyprávíme příběhy o tom, jak naši nepřátelé jedí děti - jako se to stalo s lidmi. Naše srdce zčernají a my se pak těm, které nenávidíme, strašlivě odplácíme. Jenomže nenávist nikdy neumírá, Conne. Zasadíme její semínko každým činem, který se z ní zrodí. Zabiješ muže a jeho syn tě začne nenávidět a touží po pomstě. Až té pomsty dosáhne, tvůj syn se zase naučí nenávidět jej. Chápeš, co říkám?”