
„Brzy pochopíš, že je rozdíl mezi tím znát cestu a jít po ní.“Na skvělé skupině na Facebooku: Metabolic Balance - rady, recepty, podpora.... jsem udělal anketu, kde mě zajímalo, kolik lidí zvládne Metabolic Balance jednou pro vždy a kolik lidí se vrátí ke svému původnímu životnímu stylu - reagovalo 131 respondentů:
— Morpheus (z filmu Matrix, USA, 1999)
- 25 % je na začátku programu 1.-3. fázi
- 47 % zkouší program znovu
- 11 % je poprvé ve 4. fází
- 7 % má dlouhodobě ukotvené principy
Zarazilo mě množství lidí, kteří zkouší program znovu, ale to může být tím, že ti, co jsou o.k., nepotřebují podpůrnou skupinu na Facebooku. Proč však lidi selžou a vrátí se do svého starého životního stylu, který nebyl zdravý a dlouhodobě prospěšný?
Na anketu mi reagovala Bára Wolfová Balcarová, která píše asi nejlepší zdroj k Metabolic Balance na internetu Vitalnienergie.cz: "s tou vůlí se dá pracovat. Dá se vycvičit, stejně jako svaly :) Pomoci může pár vychytávek - tipy najdete v článcích a videích, které se nějak kolem tohoto tématu "motají" :) Odkazy dávám níže. Práce s vůlí je jedna věc. Dlouhodobá motivace "proč to dělám", je druhá věc (hubnutí není dlouhodobá motivace, to jsou tzv. vítězství mimo váhu, jako je např. lepší zdraví, energie, výkonnost, silná imunita, prostě se cítíte skvěle ve svém těle se vším všudy). No a třetí věc je pochopení a přijmutí toho, že nejsme dokonalí, ale že změna stravovacích návyků není sprint, ale je to dlouhodobý proces, běh na dlouhou trať, se zakopnutími, pády, zvednutími... Každý pád beru jako zkušenost, na co si dát příště pozor, na čem zapracovat :). Také funguje změna fixního myšlení a růstové. Fixní myšlení je to, co nás při změně stravy brzdí. Pokud ale přijmeme v rámci restartu s MB růstové nastavení mysli, může to znamenat obrovský rozdíl v našem dlouhodobém nasazení a motivaci. Jasně, je to makačka, ale jde to a funguje to. Pomalu, postupně.... Když zakopnu, tak také nezůstanu ležet na chodníku s tím že nemá cenu se zvedat, ale vstanu a jdu dál a dávám si pozor na cestu abych příště nezakopla."
Vlastně se mi stala taková malá krize, minulý pátek jsem zvládl 12 km za 1 hodinu na veslařském trenažéru a k dalšímu tréninku jsem se dokopal až za týden. Proč? Vyšla nová hra na Nintendo Switch Pokemon Sword & Shield. Právě v ten pátek, samozřejmě mě to chytlo a chodil později spát, tím jsem si narušil ranní vstávání a nedokázal se dokopat k tomu jít cvičit. Naštěstí to nijak neovlivnilo moje stravování, to jsem plnil strojově v naučené rutině, protože jsem to měl dokonale zažité. Hlavní zjištění bylo, že mě ten trénink po té pauze hodně bavil a celý den jsem se cítil skvěle, i když mě v sobotu pálí záda a cítím zadek.
Čeká mě přechod do 3. fáze a stabilizace, jsem zvědavý, jaké to bude. Motivaci mám zvládnutou, disciplína jde v ruku v ruce s tím, že jsem nyní v rovnováze. Nestojí mě to žádné dodatečné síly. Klíčem k úspěchu je pořádek v hlavě a laserové soustředění na cíl, pak nevadí, že je to cíl na dlouhodobý.
Žádné komentáře:
Okomentovat