Metabolic Balance 3. fáze a 1. krize těsně před cílem.

Konečně přišlo, čeho jsem se bál a jednou to přijít muselo. Krize! Píši příspěvek snad už po jejím zvládnutí v půlce června. Jak se to celé semlelo? Jak jsem vypadl ze své rutiny a pracně získané rovnováhy? Jak jsem jsem se poučil z krizového vývoje?

O víkendu jsem chodil na pravidelné Nordic Walking výlety do lesa, až jsem došel na rozhlednu v Soběšicích.

Seznam potencionálních disruptorů - změny v rovnováze:

• 27. dubna: přestal jsem hrát Pokemon Go
• 8. května: totálně nepovedené vybočení
• 11. května: kvetl černý bez a bral jsem antihistaminika
• 13. května: narozeniny a dostal jsem jídlo mimo plán jako dárek
• 21. května: měření na InBody
• 27. května: začal jsem se silovými tréninky v posilovně s trenérem

Můžu jen spekulovat a přemýšlet, co za tím může být. Kritická fáze byla druhá polovina května. Špatně jsem spal a začal si dávat další porci po večeři navíc, takové nouzovky, cítil jsem, že je potřebuji, že něco není v pořádku. Nejčastěji to byly pražené mandle na ghí s velkou dávkou soli a porce ovoce po večeři. Což pak asi zřejmě mohlo za ten nekvalitní spánek, kdy jsem spal mělce a několikrát za noc se budil a nemohl znovu usnout.

Přestávka v Pokemon Go 3/10 (pravděpodobnost vlivu na krizi)

Po necelých čtyřech letech, jsem odinstaloval 27. dubna ráno Pokemon Go z telefonu. Hra tak přidávala, až už jsem si řekl, že s radosti se stala práce. Čas nazrál, nepomohlo tomu ani to, že nouzový stav znemožnil kontakt s kamarády a hrál jsem sám, a to nebylo ono. Napřed jsem si dal týden, potom prodloužil na měsíční detox. Získal jsem více času a zvedl hlavu od obrazovky telefonu. Začal jsem studovat pojmy jako hluboká práce nebo poruchy pozornosti, které jsou s používáním mobilního telefonu a sociálních sítí spojené.

Nepovedená vybočení 8/10

Celkem jsem vybočení dával za nouzového stavu, ale bylo těžké nakoupit na ten den tak, aby nic nezbylo. Musel jsem ráno odhadnout, co asi za ten den sním a tak nějak se z radosti stala starost. Měl jsem daleko více zprocesované potraviny a pravidelně zmrzlinu a čokoládu. Pokud bych mohl do kavárny na kvalitní dezert a kvalitně stráveny čas s vychutnáním si dezertu v příjemném prostředí... Asi nejvíce mi chyběla kvalita. Když jsem si koupil šulánky s mákem v Lidlu, tak nebyli dobré jako v TESCO a navíc to bylo balení +200 g. Když jsem je zkusil koupit na Rohlíku, tak to byli sice domácí a chlazené, ale chuťově zklamání. Začal jsem pozorovat, jak se mi zřejmě ze zmrzliny, začíná dělat více akné. 

8. květná jsem právě zkusil Rohlík Bistro službu a objednal si jídlo z restaurací den dopředu. To nebyla dobrá volba. Tedy až na krémový dort z belgické čokolády, ten byl fantastický, i když dopravou totálně rozmašírovaný. Domácí větrník, druhý zákusek, byl: udělej si sám. Ten větrník jsem si musel napřed rozříznout a z jednotlivých dóziček skomponavat. Jelikož to bylo přes noc v ledničce, tak karamel ven nešel a celé to bylo jedno velké zklamání. Z hlavních jídel dne jsem měl domácí palačinky plněné špenátem a zapečené se sýrem ricotta a salátkem ze sušených rajčat, určitě nejslabší jídlo, které zabila příprava předem a možná to zabil už ten šmoula, co to připravoval. Hmota s dušeným špenátem a sýrem bez chuti v konzistenci bláto. Na večeři pak bylo pečené stehýnko z mladé husy s jablečným červeným zelím a bramborovými drbáky. Takový průměr, opět chuťový průšvih. Podtrženo a sečteno to vybočení bylo utrpení. Proto jsem asi dal druhý týden jedno a půl navíc a nečekal 14 dní, už jsem rozhodně nešel do Rohlík Bistra, ale neodhadl jsem množství a bojoval s tím dál. Květnových vybočení bylo snad dokonce až 5. Špatně! A ještě jsem z toho nic neměl, jen výčitky, že to nestálo za to.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Snídaně v rámci vybočení. Jen nemuselo pršet a být zima.

Příspěvek sdílený Jan Martinec (@segovesus), Kvě 23, 2020 v 1:18 PDT

Maracuja dezert v Cosmopolis Café
Takový příznak lepších časů v květnu bylo vybočení 23., kdy bylo Liberty Café ještě zavřeno a já zvolil alternativu - Cosmopolis Café na Zelňáku. Napřed jsem si dal vajíčka, ale nebyly tak dobré jak v Liberty. Číšník mi však doporučil Maracuja dezert, a to byl zážitek. Čokoládový základ na tom maracuja pěna a celé zabaleno v čokoládově krustě. Lžíce prorazí krustičku jako led, déšť a zima na zahrádce před kavárnou ten moment nedokázaly nikterak pokazit. Kombinace sladké a kyselé chuti v rovnováze. Osvěžují a současně uklidňující.

13. května, narozeniny 9/10

V kombinaci s předešlým vybočením, jsem udělal kriticky precedent. Kamarádka mi k narozeninám dala dva banány, dvě avokáda a domácí marmeládu. Normálně bych to nepřijal, ale neměl jsem to srdce. Když jsem snědl po obědě jablko, tak se mi v hlavě začalo odehrávat: "když máš ty narozeniny, tak si dej banán", hrál jsem si s tou myšlenkou, že pro jednou ... snědl jsem banán. 

Pak začalo druhé kolo: "když už jsi snědl jeden banán, tak si dej i ten druhý a máš klid". A co myslíte, sežral jsem ho před odchodem domů a tím si pokazil 5ti hodinové okno mezi jídly. Ten den jsem nebyl v práci na kole a jel vlakem, což rozehrálo další kolo hry v hlavě. Na cestě byl Lidl. 

"Tak když mám ty narozeniny, tak si dám půl den vybočení." Přepnul jsem se do režimu starého já. V Lidlu jsem si koupil šulánky s mákem - to jsem ještě nevěděl, že nejsou tak dobré, jak ty z edice Dobroty Babičky Kláry - Bramborové šišky s mákem a cukrem 300g.

Až teď čtu, že oblíbené šulánky jsou z Kralup nad Vltavou, babička Klára asi dělá v chemičce.

Určitě jsem si dal i něco dobrého na cestu domu z Lidlu, co to bylo, jsem už nějak vytěsnil. Doma, jsem si dal šulánky s broskvemi, které stály za houby, protože byly bez chuti. Co jsem komu udělal, že nemůžu koupit dobré věci. Taky je možnost, že jsem prodělal COVID-19, kde jeden z příznaků je ztráta chuti, a proto jsem trpěl jako Jan Hus.

Samostatný příběh je sklenička domácí marmelády. Ta vydržela na mém stole v práci týden. Ale pak se jednou po obědě, když jsem se necítil nějak zvlášť dobře, zrodila se v mé hlavě další zákeřná myšlenka: "rusové pijí čaj přes lžičku marmelády, kafe nesladíš, dej lžičku marmelády ke kávě". Nezůstalo u jedné lžičky, nakonec jich bylo snad 6. Druhý den se to opakovalo a najednou byla půlka sklenička pryč, dal jsem si ještě jednu a pak ještě jednu na rozloučeno a poslal jsem ji pryč. Sejde z očí, sejde z mysli. Moje vůle není moc spolehlivý kamarád, když je soustavně i nevědomky vystavena pokušení. Možná i proto jsem přestal sledovat TV, ať si ty reklamy na zmrzlinu a čokoládu sleduje někdo jiný. A žádné trojské koně domů nebo do kanceláře.

Měření na InBody 5/10
21. května jsem se domluvil s trenérem Alešem, když už otevřeli konečně fitko, aby mě změřil na InBody, dorazil jsem s rouškou a bojovali jsme chvíli s tím, aby jsme mašinu oživili, byl jsem asi první od uzavření, kdo na to stoupl. Celé mé zmatené situaci, kterou jsem ještě nemohl pojmenovat nepomohlo, že vážení dopadlo velmi dobře. Neztratil jsem od posledně žádné svaly a 0,9 tuku dolů chybělo k ideální hmotnosti. Takže další omluvenka do mého zhýralého květnového chaosu.

Tréninky s Alešem 4/10
27. května jsem měl domluven první trénink s Alešem. Začal jsem 2x týdně, abych to nepřepálil. Domluvili jsme se, že nějak změříme mou výkonnost a Aleš vymyslel jednoduchý test:

• 60 s dřep s dosedem na medicimbal ... 19x
• 60 s klik na cihličku prsa ... 25x

V dřepech byla rezerva, tam jsem mohl zrychlit. Kliky jsem nevyužil celý čas, tam mi došla energie. Za měsíc uvidíme, jak se zlepším. S tréninky se vrátila i známá svalová bolest, odvykl jsem si. Budu se muset dostat zpět do formy, jaká byla 2 roky zpět. Když mám trénink, je opodstatněné 4 jídlo s porcí ovoce. To mě spíše nakonec vytáhlo z té bryndy, než by mě do ní hodilo. Bylo to však přidání dalšího prvku do mého života, který nějakou dobu byl upozaděn.

Pylová alergie 5/10

Každý rok mám asi 2 týdny alergickou reakci na černý bez nebo jitrocel či co kvete ve stejnou dobu. Svědí mě oči, mám rýmu a více pokašlávám. Pokud si dál třeba Analergin nebo Zyrtec, tak mám ten den klid, ale mohl to být důvod, který rozhodil mou rovnováhu a spánek, i když by se mi mohlo spíše spát lépe než hůře. Každopádně, už to není v červnu tak velký problém.

Vybočení 6. června

Byly otevřené restaurace a vrátil jsem do stylu před nouzovým stavem. Snídaně v Liberty Café, oběd v Lokálu u Caipla. Káva s dezertem Caribique v Café Magnifique a večeře ty správné šulánky s mákem s vanilkovým Lipánkem a borůvkami, posypané kokosem a mákem navíc. Konečně jsem zažil to, co jsem v květnu nedokázal dosáhnout. Vše v té očekávané kvalitě a chuti, cítil jsem se skvěle. Ten den jsem byl i poprvé letos na inline bruslích a v neděli už najel krásně do svého programu a rutiny.

Krize byla překonána a budu si dávat pozor, abych nenasedl na ten vlak omylem znovu.