Game of Thrones S04E08: The Mountain and The Viper

Moje hodnocení: 80% [Mnoho potěšujících maličkostí]
Tři slova popisující epizodu: Tradice jsou důležité (Lord Ramsey Bolton)
Počet shlédnutí: 2x

Nezapomeňte epizodu hodnotit na:

• Edna » 
• Podcast Winterfell »

Celá epizoda se táhla jako med, ale sladký med. Překvapilo plno drobných maličkostí, které se odchylují od knížky, ale o to více na mě fungovaly.

V titulcích poprvé vidíme Moat Cailin. Taky možná naposled.

Začínáme u zdi v zemljankách Mole's Town. Milé setkání Ygritte a Gilly, ovšem celé je to jen takové naťuknutí pro další díly. Pak se přesuneme do Meereen, kde je koupací a prací den. Missandei v té studené vodě vypadá naprosto božsky. Grey Wormovi nezbývá než se chladit, chladit a ještě jednou chladit. Hodně se mi líbil i malý ptáček, který donesl Selmymu zprávu s pečetí králova pobočníka. Když Tywin píše, tak to stojí za to. Super tvůrci využili tento moment k zapuzení Joraha Mormonta. Skutečně povedené. A asi si musíme zvyknout, že místo Daenerys se teď bude svlékat Missandei a Dario, rozhodně dobrá volba.

Dvojka Ramsey a Reek/Theon je velice efektivní. Hláška o tradicích při stahování z kůže má jistou Boltonovskou poetiku. Roose Bolton, který připomíná snad i záměrně prezidenta Putina se dočká, Sever je jeho a bez velkých ztrát.

Tahle proměna Sansy byla dokonalá, celá scéna ve Vale byla překvapující.

Petyr a Sansa ve Vale byl nádherný koncert. Takhle jsem to nečekal, ale o to více jsem se bavil. Sansa přiznala svou identitu. Mluvila vesměs pravdu a Malíček byl teď i oficiálně její strýc. Když se pak po proslovu Malíčka k malému Robinovi objevila Sansa na schodech jako naprosto sebevědomá, atraktivní a usměvavá žena, spadla mi čelist.

Krásnou tečkou byl upřímně zoufalý smích Aryi, která po dlouhé cestě konečně někam dorazí a ono nic.

Dočkal se, přiznal se, ukázal jak. Poučení zní, když mám v ruce kopí, tak si udržuji dostatečný odstup!

Na závěr jsem úpěnlivě sledoval hodiny, kolik nám to vlastně zbývá, začal jsem mít podezření, že to snad dají až do dalšího dílu. Rozhovor Jaime a Tyrion mě tentokráte jen rušil a nemohl jsem si ho vychutnat, protože jsem chtěl vidět konečně boží soud. Pak to přišlo. Rudá zmije proti Hoře. Nebylo to zcela kule rvoucí jako v knížce, ale povedlo se jim to pěkně vypointovat. Napřed jsem si říkal, nemá Oberyn to kopí moc krátké?

[Bouře mečů, kapitola Tyrion]: „Ty máš v úmyslu postavit se Horovi s kopím?“ Tyrionův neblahý pocit se vrátil. V bitvě tvořily řady nahuštěných kopí mocnou bojovou frontu, avšak v boji muže proti muži se zkušeným šermířem to byla bídná zbraň.
„My Dornové máme rádi kopí. Kromě toho je to jediný způsob, jak mít větší dosah než on. Prohlédni si je, lorde Skřete, ale dávej pozor, aby ses ho nedotkl.“ Kopí bylo vysoustruženo z jasanu, osm stop dlouhé, s hladkou, silnou, těžkou rukojetí. Poslední dvě stopy tvořila ocel: štíhlá listovitě tvarovaná hlavice zužující se do nebezpečně vyhlížejícího hrotu. Ostří vypadala tak nabroušená, že by se jimi mohl holit, když Oberyn zatočil rukojetí v dlaních, černě se mu zaleskly. Olej? Nebo jed? Tyrion se rozhodl, že to raději nechce vědět. „Doufám, že to s tím umíš,“ řekl pochybovačně.
„Nebudeš mít důvod ke stížnostem. Ačkoli ser Gregor možná ano. Bez ohledu na to, jak silná je jeho plátová zbroj, ve spojích budou mezery. Nad lokty, pod koleny, v podpaždí... Ujišťuji tě, že už najdu místo, kde ho polechtat.“ Odložil kopí stranou.

R.I.P. Oberyn Martell alias Rudá zmije.

Tweets about "#TheMountainandTheViper"

---

Poznámky pod čarou:

• V předcházejících dílech když v úvodních titulcích provedla otočka o 360°, bylo vidět na okamžik Moat Cailin.
• Pamatujete úplně první scénu seriálu a tří člennou výpravu za zdí na průzkumu? Ten ranger byl Waymar Royce syn sera Royce, kterého Sansa zmiňuje při výslechu Malíčka, aby prokázala svou identitu.
• Jak se natáčel závěrečný souboj: Game of Thrones Season 4: Episode #8 - Learning the Moves (HBO).
• Zajímavý pohled z anatomie - #2779 JuRas: Hora tlačí na křídla klínové kosti, je to hodně křehké místo. Když to prorve, dostane se do lebeční dutiny, kterou už může rozloustknout jako skořápku.