- Nízká aerobní kapacita. Problém zejména u začátečníků. Svaly nejsou připraveny pro příjem dalšího kyslíku. Trik, jak na to, spočívá v běhání v konverzační rychlosti - na hraně pocitu, že chybí dech, měli byste být schopni mluvit. Svaly si postupně zvyknou.
- Mělké dýchání. Dýchá se pouze horní částí plic. Tělo je v režimu nebezpečí (útok nebo útěk), spouští se stresové hormony. Trik je v tom nadechnout se i do spodní části plic/břicha, problém totiž není ani tak nádech, jak nedostatečný výdech. Zkuste častěji vydechovat než se nadechovat.
- Napětí ve svalech. Svaly jsou stažené a napnuté. Kyslík lze pak přirovnat k sirupu, který buď lijete na měkký lívanec nebo tvrdý preclík. Lívanec samozřejmě absorbuje daleko více kyslíku. Stačí se uvolnit, povolit ramena, usmát se a současně povolit i bederní a hýžďové svaly.
- Malý odstup od jezení. Tohle chce plánovat dopředu. Osobně potřebuji nejlépe 3h odstup od jezení a úplně nejvíce komfortu mám při běhání ráno ještě před snídaní.
Kyslík je jako sirup a svaly jako palačinky.
Dýchání břichem (brániční dýchání)
... dopíši, až mi holky vrátí knížku :)